Sanoja: Trollech. Jasmuz. Královský Jezdec.

Sekery, no?e, zbrane
Takove ve vyhni nastroje sviti
?have se ?elezo utne
A? tvary dozraji v cennosti brilantni
Kone be?i s lidmi pro dary
Duni podkovy
Po celem kraji pochvalene
Kovani toho starce
Co tolik srostly s lesnim svetem
Prikoval sve srdce ke v?em kovadlinam ticha
Kone be?i s lidmi pro dary
?umi koruny
Jednoho dne, proc ticho se zmarilo
To prijel nekdo, hrde se nesl vysoko
Tam odtud hledel na mu?e, Jasmuze
Or jeho ?ebrakem bez podkovy na zadni noze
Za pasem mec, u sedla pripevneny ?tit
Drevo lipove a kralovsky znak
Predstavil se jako princ, va?eny dedic
Duboveho trunu mesta Oreby
"Tva poklona je malo hluboka, takto si va?i? prince,
dedice trunu?
Muj kun ztratil podkovu,
Ukovej v?ak ctyri nove!
A chci, aby a? tryskem pojedu
Podkovy zpivaly jako ?adne jine."
Zapomenuto takove umeni
To ani stary kovar z hvozdu nesvede
Neodhalene kovy odjinud
Ne v rukou lidskych tajemstvi lze dr?et staleti
Odmitnout rozkazy panu nedobre
To kat by musel uposlechnout, prijit k opratce
Sekery, no?e, zbrane
Takove ve vyhni nastroje sviti
?have se ?elezo utne
A? tvary dozraji v cennosti brilantni
Kone be?i s lidmi pro dary
Duni podkovy
Po celem kraji pochvalene
Kovani toho starce
Co tolik srostly s lesnim svetem
Prikoval sve srdce ke v?em kovadlinam ticha
Kone be?i s lidmi pro dary
?umi koruny
Za tri dny musi splnit Jasmuz rozkaz ?lechty
Jinak dobreho nic na svete u? nepotka
Princ miri do vesnice ke stare skalle
V tom hostinci ulehne a ruce si bude mnout